neděle 27. července 2014

Návštěva z Imatry

O víkendu jsme tu měli Simovy rodiče, přivezli nám vysavač a povlečení a různé věci do kuchyně. Na oplátku jsme jim dali nazpátek povlečení s krokodýly a fotbalisty, prý se budou hodit pro vnoučata :-)

Nicméně Simo měl narozeniny a tak jsme v sobotu měli takový lehce slavnostní den, který začal borůvkovým cheesecakem, který jsem ale nestihla vyfotit celý (jak jsem avizovala v předchozím článku), protože byl příliš lákavý.



Pak jsme byli na výstavě o Tove Jansson (autorka Můmínků), která nás velmi příjemně překvapila. Tove Jansson totiž byla dost všestranná umělkyně, některé její obrazy opravdu Můmínky moc nepřipomínají. Velmi zajímavá výstava. Pak Stockmann a nákup jídla a pak piknik na Ullanlinnanmäki. Pak procházka, večer ještě večeře a popíjení u nás na balkóně.


Rodiče dneska dopoledne vyrazili domů a my jsme vyprali čtyři pračky a šli jsme se vykoupat. Vykoupat na Seurasaari do moře. Sice město, ale moře...slané, teplé a příjemné! Teď je deset večer, stále ještě krásně světlo a hlavně stále asi tak 27 stupňů, sedím na balkóně a okukuju naše chilli papričky, které si v tom vedru lebedí a rostou jak divé.

A nakonec jedny neuvěřitelné růže ze zahrady růží (Ruusupuutarha) - moje nové oblíbené místo v Helsinkách.





pátek 25. července 2014

Seriál zahradničení v pytli, díl 4.

Náš školní dvorek se díky pytlům začíná proměňovat na dobrou džungli. Tři týdny léta a všechno roste jak divé. Nečekala jsem, že to bude tak úspěšné, když jsem v květnu sázela semínka bazalky do kelímků od jogurtu...teď mám půlmetrovou bazalku a čím víc jí trhám, tím víc se rozrůstá. Asi začnu vyrábět domácí pesto. Rukole se taky daří a hlavně postupně dorůstá, takže máme průběžně doma pořád čerstvou rukolu, což je fajn. Na fotce je vidět, jak mají ty bazalky velké listy. To vedle v mé ruce je hladkolistá petrželka, taky výborná.


No a dneska jsem se pokochala i ostatníma pytlema. Je to fakt pastva pro oči a takový ostrůvek radosti. Kupodivu nic nikde nechcípe, i když dneska je opravdu 30 stupňů a slunce na to všechno pálí. Ale rostliny si lebedí a divoce se rozrůstají. Tak tady ukázka:







Pěkný víkend přeju, k nám na víkend přijedou Simovi rodiče. Možná vám i ukážu cheesecake, který dneska ještě musím splácat Simovi k narozkám.

A tady ještě odkazy na předchozí články o mém pytli:

Pěstování bazalky na školním dvoře zní jako dobrý nápad!

Léto ve Finsku vol 2.

Zahrada v pytli 1

Zahrada v pytli 2

Zahrada v pytli 3


čtvrtek 24. července 2014

Seurasaari

Tyhle vyhřáté kamenu jsou v létě mým nejoblíbenějším místem k odpočinku. Dneska jsme tam s Martinou zajely po cvičení. S výhledem na kajaky a koupající se, jsme si tam daly večeři (kterou jsme si v krabičkách přinesly). Seurasaari je jeden z nejhezčích a nejbližších ostrovů od Helsinek, mě to trvá 20 minut na kole z domu. Můj plán na další dny je si tam v rámci tréninku na záříjový závod doběhnout (6 km) a pak se vykoupat. Voda má totiž 21 stupňů.



středa 23. července 2014

Letní recept

Dneska je tropický den, teplota 29°C...to se tu moc často nestává a navíc to už teď trvá několik dní v kuse. Moje tělo si to asi po dlouhé zimě stále žádá, protože mi to tentokrát vůbec nevadí. A to normálně příznivcem veder opravdu nejsem, ale teď si užívám lehce přismahlá záda, vůni opalovacího krému, sukně bez punčocháčů, pikniky kolem moře, zmrzlinu každý den...prostě léto. Když je ale takhle teplo, tak mám chuť na něco osvěžujícího a dneska padla volba na bulgurový salát. Je to jednoduché, zdravé a hlavně hrozně dobré jídlo.

Tady je ten můj dnešní:



Dala jsem do něj:

bulgur (asi dva hrnky před uvařením), před přidáváním zelenin doporučuju nechat zchladit, ať ty bazalky vydrží pěkně šťavnaté
jedno zralé avokádo
dvě rajčata
půlku okurky
červenou cibuli
feta sýr na kostičky
hrst bazalky
hrst petrželky
hrst nasekané pažitky
pár lístků máty
olivový olej
kapku vinného octa
sůl
pepř
červenou chilli papričku

Všechno smíchat, nechat trochu vychladit. A je to :-)



Fantazii se meze nekladou, já salát tohoto typu neumím udělat dvakrát stejně, prostě do něj vždycky dám to, co zrovna mám čerstvě v lednici, v truhlíku nebo na balkóně. Olivy, jiné bylinky, jiný sýr, víc zeleniny...jen to avokádo bych tam asi dala vždycky, protože zralé avokádo je prostě lahůdka.

Dobrou chuť a zdravím z tropických Helsinek.



neděle 20. července 2014

Novinky na blogu

Dnešní nedělní dopoledne jsem strávila tříděním všech (skoro všech) článků na blogu do kategorií podle témat. Napravo si tedy můžete kliknout na okruh, který vás zajímá a přečíst si třeba pouze články, které se týkají finského počasí. Nejdřív mi přišlo divné dělat kategorii počasí, ale ve Finsku je prostě počasí kategorie sama pro sebe :-)

Pak jsem se taky přihlásila na službu Bloglovin, kterou ještě nemám moc prozkoumanou, ale můžete mě sledovat ZDE.

Na Instagramu jsem už nějakou dobu a kupodivu mě to baví, takže pokud taky instagramujete, tak jsem k nalezení pod jménem @sarkapro.

Pokud se Vám blog líbí, budu ráda za link na facebooku nebo ústní či jakékoliv jiné doporučení. Facebookovou stránku zvlášť pro blog se mi nechce dělat, takže spoléhám na dobré slovo :-)

Také jsem aktualizovala seznam mých oblíbených blogů, který je k nalezení napravo dole. Zvlášť koho zajímá život v Oslu, mám rovnou dvě doporučení: Tereza in Oslo a druhá Tereza z Osla. Pokud byste měli nějaký tip na české blogy ze Švédska či Dánska, napište mi,  ráda si rozšířím obzory. Koho zajímá Finsko a chce pravidelnou dávku finské kultury v Čechách, doporučuji blog Finliki.

Posílám letní, nedělně ospalý a trochu bouřkou vonící pozdrav z Helsinek.


For non Czech speakers:

I know I am writing only in Czech but if you want, you can use the translator gadget which can be found on the right side of my blog. You can choose from many languages but since it's google translator, some imagination is probably needed. You can alwas just enjoy the pictures ;)

All the best from summery Helsinki,
Šárka


pátek 18. července 2014

Návštěva z ČR

Včera byli v Helsinkách naši. Přivezli asi 20 kg jídla a pití, za což jsem strašně ráda. Tady malá ukázka všech dobrot, chybí tam ještě med, kilo oříšků, lahev whiskey, další sýry, víc koření.... Ta meteorologická stanice není dobrota, ale je to velmi šikovná věc, kterou mi táta taky přivezl :-) Česnek, dýně, papričky a bylinky jsou všechno domácí produkce, už se těším na tu dýňovou polívku!




Vzala jsem si den volna od katalogizování a vyrazili jsme na pěší tůru do města. Bylo tak krásné počasí, že jsem se dokonce spálila. Všude všechno kvete, na předchozí fotce je můj táta v zahradě růží, která je v naprosté špičce své krásy zrovna teď.

dřevěná kaple v centru Helsinek

campus farming, všechno to roste

na terase univerzitní knihovny Kaisa

Helsinky se ukázaly ve své letní kráse a i já jsem se na ně včera koukala trochu jinýma očima. Poslední tři fotky jsou z od táty.

Díky a prosím víc návštěv z ČR :-)


středa 16. července 2014

Po dnešním běhání...

Luxus je seběhnout (sjet výtahem 9 pater) do přízemí, otevřít dveře hned vedle vchodových dveří, otevřít ještě pár dalších dveří, zamknout za sebou ty poslední, svlíknout se a být v sauně. 2 minuty z bytu do vyhřátého blaha. Tomu se říká saunavuoro = jednou týdně jednu hodinu za 13,5 eur na měsíc. Dneska jsem byla sama s knížkou a plechovkou cideru a bylo to boží. Tak zase za týden.


Katalogizace Mannerheimovy knihovny

Určitě Vás všechny moc zajímá, čím se to vlastně letos v létě zabývám. Vždycky píšu jak si jezdím po práci na pláž, ale možná by se hodilo taky napsat, co to taky pořád pracuju.

Nuže, letos v létě dělám tři měsíce na projektu v muzeu Mannerheima (podle wikipedie celé jeho jméno v češtině zní takto : Maršál Finska, generál Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu). Honosně se projekt jmenuje "Katalogizace knihovny". V praxi to znamená celodenní vysedávání u počítače s excelem, internetem a internetovými knihovnickými databázemi.


Úkol je takový, že máme 4 stejné krabice s kartotéčními lístky knihovny viz foto. Dohromady je to přes 2000 lístků a knih. Katalog doteď existoval jen v papírové formě, no a my ho předěláváme do formy digitální. Takže vlastně přepisujeme informace z těch lístků do počítače. K tomu také dohledáváme doplňkové informace jako počet stran, místo vydání, nakladatele a další detaily. Další fáze projektu je zkontrolovat všechny knihy, které fyzicky existují v muzeu a zkontrolovat, jestli jsme vyhledali správné informace a zapsali vše tak, jak tomu opravdu je ve skutečnosti. Vzhledem k tomu, že samotné přepisování už zabralo dva měsíce práce, vypadá to, že druhou fázi nestihneme...budou mě muset buďto zaměstnat na delší dobu (což by se mi líbilo) a nebo to bude muset příští rok dodělat jiný student/praktikant.



Na projektu pracuju s paní S., je to paní knihovnice v důchodu, která mimo jiné vedla finskou národní knihovnu. Je moc milá, hodná a inteligentní, problém je ovšem v tom, že už není nejmladší a tak občas zapomene, na čem jsme se domluvily. Největší kámen úrazu je, že se rozhodlo, že se to bude psát ve Wordu. Což jsem po měsíci úpění zavrhla a začala jsem se učit Excel a následně paní S. přesvědčovat, že to všechno musíme předělat. Klikání na ctrl c ctrl v mám letos v létě opravdu po krk. Naštěstí jsem to zvládla docela v pohodě a teď už to jde jak po másle. Akorát jsme s tím ztratily tak tři týdny práce...no ale to k tomu taky patří, chybami se učíme, že :-)


Výhoda mé praxe (a jak jsem později pochopila zároveň nevýhoda) je financování - dva měsíce mi platí plat škola a jeden měsíc mi platí muzeum. Popravdě, muzeum by mělo někoho zaplatit pořádně a na dýl, kdyby chtělo mít profesionálně odvedenou práci. Já na tom samozřejmě spíš vydělám, ale na druhou stranu cítím, že pro muzeum jsem zkrátka levná pracovní síla. Od které se zároveň nečeká stoprocentně profesionální výsledek.  Jsem za tu možnost stejně moc ráda a i v muzeu se tváří, že je vše super.

Musím ale říct, že je to vcelku přínosné i po stránce obsahové. Je to taková malá výprava do historie člověka, který historii sám tvořil. Jaké knihy ten člověk měl, které přečetl a které jsou naopak viditelně nepřečtené (mají nerozřízlé listy) nebo jakým významným státníkem jsou věnované. V těchto chvílích na mě dýchá historie a zapomínám na prokleté tlačítko ctrl.





Na závěr pár rad a poznatků, které můžou být užitečné:

1. Technická stránka věci je důležitá, ale není to všechno. Když není na výběr, je i špatně zorganizovaná práce lepší než žádná.

2. Tři měsíce klikání ctrl c ctrl v může vyústit v pěknou, velmi důležitou referenci a dobře vypadající bod v životopise. Taky je vždycky dobré svůj projekt prezentovat s náležitou důležitostí.

3. Seznamovat se v dobrých kruzích je zásadní! Čím víc lidí o vás (a o vašich schopnostech) ví, tím líp.

4. Práce z domu není vždycky tak super, jak se zdá. Je těžké si hlídat čas, je těžké se převlíknout z pyžama a hlavně je to tak trochu osamělá práce. Dlouhodobě by to pro mě asi nebylo.




neděle 13. července 2014

Nedělní procházka

Dneska jsme se šli projít do části Helsinek, kde jsem ještě nikdy nebyla a byla to chyba. Čtvrť se jmenuje Puu Käpylä. Puu znamená dřevo a Käpylä je název čtvrti. Poznávacím znamením jsou krásné dřevěné staré domy, které jsou natřené na veselé, ale tradiční barvy. Všechny domy jsou relativně nízké a všude kolem jsou obrovské vzrostlé stromy. Působí to tam jak někde v Můminčím údolí skoro.

Pár fotek a já se jdu věnovat fotbalu...vzhledem k tomu, že se na fotbal dívám jen, když je mistrovství světa, tak je to dneska naposledy před čtyřletou pauzou.





pátek 11. července 2014

Moře

Přítomnost moře je na Helsinkách jedna z největších předností. Nepřestává mě bavit kolem něj trávit svůj volný čas. Dobře se kolem něj běhá, dobře se u něj sedí a pije cider, dobře se na něj kouká a v zimě se po něm dá docela dobře i chodit (pokud dostatečně mrzne). Asi by se v něm dalo i docela dobře plavat, to mě ale vlastně ve městě zas tak moc neláká. I když to lidi dělají v létě docela běžně. Tak udivíme.

Tady pláž na Lauttasaari, kde jsme včera měli mini český piknik.



úterý 8. července 2014

Sklizeň!! - seriál zahradničení v pytli: díl 3

Počasí nám konečně přeje a i rostlinám v pytli se to líbí. Od minulého focení uběhly dva týdny a pytel se už vesele zelená. Taky se dá ochutnat úroda, natrhala jsem špenát, rukolu a petrželku do vynikajícího salátu (fotila jsem až po snězení poloviny zeleniska). Aby toho nebylo málo, tak teď už zahradničím i na našem novém balkóně. Mám tu dva keříčky rajčat, dva květináče s chilli papričkama a bylinky: bazalku, šalvěj a mátu. Dlouhé dny a sluníčko tomu všemu prospívá.




Jak to začalo s mým zahradničením se můžete dočíst v následujících článcích:

Pěstování bazalky na školním dvoře zní jako dobrý nápad!

Léto ve Finsku vol 2.

Zahrada v pytli 1

Zahrada v pytli 2

pondělí 7. července 2014

Vypadá to nadějně

Vzhledem k tomu, že skoro nevěřím, že bude celých deset dní tak pěkně, musím to zdokumentovat a sdílet, protože takováhle předpověď počasí je zkrátka pěkná.


Posílám pondělní pozdrav z mé balkónové home office!


neděle 6. července 2014

České střípky ve finských novinách

Vždycky mě baví v novinách hledat česká jména a zmínky o Česku, asi je to součást toho, že si i na mojí rodnou zemi občas vzpomenu v dobrém. Včera vyhrála Petra Kvitová Wimbledon a dneska je o ní článek v Hbl. Vždycky mě taky baví sledovat, jak Finové zvládnou napsat česká jména, háčky a čárky. Většinou to úplně nevychází. Dlouhé "á" a "é" jim ještě docela jde, ale "ř" je oříšek. Důkazem je jméno Jírí.


Jinak je ve Finsku opravdu opět léto, což naprosto mění atmosféru a náladu. Užíváme si balkónu, parků a relativně poklidného tempa. Pěknou neděli z Helsinek!

sobota 5. července 2014

Typicky finská letní večeře

Už dlouho jsem neochutnala něco typicky finského, co bych za ty tři roky ještě nezkusila. Jak se včera ukázalo, ještě jsem neměla nové brambory s herynkem, což je prý nepostradatelné jídlo finského léta. A protože včera konečně zase začalo léto (teploty se vyšvihly nad 20 stupňů), uvařili jsme si na počest léta zrovna tohle jídlo. Popravdě to ale moc vaření nevyžaduje, jediné co se vaří, jsou nové brambory. Herynek se pouze vyndá ze skleničky na talíř. Kdybyste si chtěli udělat finské jídlo doma, nakládaní herynci jsou k dostání třeba v Ikea.


Výhoda našeho nového bytu je velký balkón a deváté patro. Pokud máme štěstí, večeříme na balkóně při západu slunce. Takhle vypadal ten včerejší:





čtvrtek 3. července 2014

Nový byt

Tak a je to, jsme přestěhovaní. Najednou nebydlíme v mini bytečku, kde bylo těžké udělat dva kroky, máme dvoupokojový byt v devátém patře s velkým balkónem a vlastní pračkou. Cítím se dospěle. Samotné stěhování proběhlo ve dvou fázích - první s autem malým a druhá fáze byla s dodávkou, kterou jsme měli pronajatou na tři hodiny. Díky Simovým kamarádům jsme vše zvládli sami.

Ani teď vlastně nevím, co o novém bytě napsat, je to dost čerstvá záležitost a ještě nemáme vše na svém místě. Každopádně to tu působí příjemně a prostorně.


Novou adresu vydám na požádání, pohledy, dopisy a balíčky jsou vítané :-) A návštěvy samozřejmě taky!