pondělí 30. června 2014

Monday morning

Ještěže můžu teď opět pár týdnů pracovat z domu/z knihovny. Dnešek a zítřek bude nabitý, stěhujeme se.

Včera jsem teprve poprvé viděla na vlastní oči náš nový byt. Působí opravdu prostorně. Dva pokoje jsou velké, což se nedá říct o kuchyni, která je naopak velká asi tak 2 metry čtvereční. Skandální je, že v lednici chybí mrazák!!

Dneska je tady poslední den měsíce, takže poslední den, kdy se dalo koupit levnější startovné na Espoorantamaraton. Ne, nepoběžím maraton, ale přihlásila jsem se na 10 km běh. V polovině září. Musím trénovat. Těch 36 eur je dobrá motivace :-)

Pěkný týden přeju a během týdne se můžete těšit na fotky z nového bytu.

poslední krabice


PS pro Martinu (ona bude vědět): už ses přihlásila na Aalto kympi? ;)


neděle 29. června 2014

Porvoo

Naše občasná schopnost něco dobře zorganizovat mě včera příjemně překvapila. Dneska večer se začínáme stehovat do nového bytu. Včera jsme tedy potřebovali zajet do Ikey a podobně, ale zároveň byl jeden z nejhezčích dnů z celého dosavadního léta a tak jsme to nechtěli celé promeškat v obchodech.

Máme na týden půjčené auto, takže to šlo všechno zkombinovat. Ráno jsme vyrazili do Kierätyskeskus (oblíbené recyklační centrum v Helsinkách, dá se tam koupit všechno: židle, křesla, šaty, boty, talíře, knihy, obrazy...to vše použité méně či více a za velmi symbolické ceny). Tentokrát jsme ale nic nenašli, tak jsme pokračovali do Ikey, kde jsme nakoupili a pak jsme ještě zavítali do obchodu Plantagen, kde jsem si koupila orchidej (!?) a pár bylinek ve slevě - budeme mít totiž zasklený balkon.

Celé to zabralo asi tři hodiny a tak jsme měli spoustu času pokračovat asi 30 kilometrů východně od Helsinek do městečka Porvoo, kde jsme zašli na kafe, prošli staré město a koupili slavný Brunebergův pendrek, který se v Porvoo vyrábí.

Porvoo je historické město, je to vidět na domcích ve staré části a na katedrále, která pochází z 15. století. Porvoo je vděčný cíl turistů. Je to necelá hodina cesty z Helsinek a je to tam díky dřevěným domkům docela roztomilé a vděčné pro všechny turisty-fotografy (že jich tam včera bylo). Historický význam má město zvlášť díky téhle události: "Roku 1809 zde byl ustanoven Finský sněm a car Alexandr I. potvrdil novou finskou ústavu a postavení Finska v ruské říši jako autonomní velkovévodství." K tomuto tématu můžu doporučit i knížku od Mika Waltariho Tanec na hrobech s recenzí na severských listech.

Příjemnou neděli z opět deštivých Helsinek! My jdeme balit a stěhovat.









pátek 27. června 2014

Zahradničení v pytli, díl 2.

Před zhruba třemi týdny jsem do svého pytle zasadila drn pažitky, dvě sazeničky hladkolisté petrželky, asi 5 sazeniček bazalky, semínka rukoly a semínka špenátu. Od té doby jsem byla skoro dva týdny pryč na cestách v ČR a Švédsku. Od té doby taky byla v Helsinkách pěkná zima, takže sklizeň je ještě daleko. Na druhou stranu alespoň pršelo, takže mi nic neuschlo. Špenát z toho vychází zatím asi nejlíp, rukola se klube, ale 3 cm za tři týdny...no prostě Finsko. Bazalka přežívá, jak může a petržel i pažitka se drží asi docela v pohodě, ale že by se nějak extra rozrůstaly, to se taky říct nedá.

Zahradničení v pytli mě stále baví, začínám to ale vidět spíš jako formu relaxu, radosti ze zelených mini rostlinek, překvapení, když něco přežije/nezahyne. Jako forma obživy zatím ve Finsku nepoužitelné. Za těch 5 eur na celé léto to ale stoprocentně stojí :-)

moje půlka pytle - campus farming 26.6.2014

Předchozí čtení a více info o projektu:

Pěstování bazalky na školním dvoře zní jako dobrý nápad!

Léto ve Finsku vol 2.

Zahrada v pytli 1


čtvrtek 26. června 2014

Domů na prázdniny

Z Prahy, Brna a vůbec z Česka se pro mě stala za ty tři roky docela vysněná destinace. Není měsíce, kdybych si neposteskla, jak ráda bych si zašla do téhle kavárny a jiné hospody a dala si litr vína z vinárny za 44 kč (veltlínské zelené z Papouška v Brně :). Vše pokud možno s kamarády a rodinou. Taky si vždycky říkám, jak ráda bych se podívala trochu víc po Finsku - například jsem ještě stále nebyla v Laponsku. Jenže když se kouknu na ceny vlaků, ubytování a na čas, který se stráví na cestě, pak to porovnám s jedním letem do Prahy za pár desítek eur s Norwegian a je jasno, Praha to vždycky vyhraje. Jen tak pro představu, z Helsinek na úplný sever Finska je to asi 1300 km, z Helsinek do Prahy je to asi 1700 km.

No tak jsme teď i se Simem opět strávili krásný týden v Česku a zábavný víkend ve Švédsku. V Česku jsme kromě Prahy a Brna byli taky u táty na chalupě v Kacákově lhotě a u babičky v Hronově. Bylo krásně, všechny jsme potkali a ještě jsme oslavili magistry skandinávských studií v Brně.

Druhý víkend z dovolené jsme strávili ve Švédsku u Šárky a Niklase. Už jsem o nich jednou psala, byli u nás na návštěvě před rokem v únoru - článek Šárka and Niklas v Helsinkách. Bydlí teď spolu v Lundu, což je univerzitní město ve Švédsku asi 50 minut vlakem z Kodaně. Bylo to super, protože to byl zrovna víkend, kdy se na severu slaví slunovrat. Ve Finsku se svátek jmenuje Juhannus, ve Švédsku midsommar. Pointa je většinou veselé opíjení se (ve Finsku to většinou probíhá někde u jezera), pozorování dlouhého západu slunce a samozřejmě taky dobré jídlo. Vše jsme v Lundu zorganizovali :-) Ze Švédska už jsme se pak vrátili rovnou do Helsinek. Tady pro změnu prší a je 14 stupňů.

Přikládám fotky a přeju příjemný zbytek týdne.

cesta na chalupu, vlčí máky

Hronov a hronovka

ten den mi spadl mobil do záchodu, ráno poté
fotil zhruba takhle

S Markét a Káťou - obě čerstvé Mgr ze Skandinávských studií

pražská náplavka s Evou...

a Alžbětkou

Mates v botanické zahradě v Kodani.


Šárka, Šárka a katedrála v Lundu. Jednou jsme
se tak spolu už fotily, v lednu 2010.


A příprava pomazánek.

Totální překvapení v podobě narozeninového dortu :-)

Lomma - městečko u moře a kousíček od Lundu -
ideální na hangover výlet





středa 11. června 2014

Letní seriál: zahrada v pytli 1

Letos v létě jsem si pronajala půlku pytle na pěstování zeleniny. O pytlích jsem psala již zde v březnu, kdy léto bylo v nedohlednu a taky zde, což bylo v květnu, kdy bylo krásně a pytle jsme zrovna čerstvě naplnili hlínou.

Trochu mi trvalo se do toho pustit, ale konečně jsem se včera vydala se sazeničkama, které už mi doma rostly od dubna, ke svému pytli. Zasadila jsem bazalku a hladkolistou petrželku (sazeničky). Ze semínek jsem zatím vysadila rukolu a špenát. Dneska mám ještě v plánu zasadit drn pažitky. Kapacita půlky pytle není žádné pole, takže to asi bude zatím stačit. Včerejší fotka je zde, o dalším vývoji Vás budu pilně informovat v této letní sérii.

Teď jdu balit a večer do Prahy!



sousední pytel

pátek 6. června 2014

Recepce u Mannerheima

Letos v létě pracuju na jednom projektu - je to katalogizace knihovny maršála Mannerheima (mimo jiné byl také finským prezidentem). V Helsinkách je jeho muzeum a tam se ta knihovna nachází. Muzeum je ve skutečnosti vila, kde Mannerheim v Helsinkách bydlel. Návštěvu muzea vřele doporučuji, je to tam zařízené přesně tak, jak kdyby tam bydlel dodnes.

Předevčírem se v muzeu konala recepce a vernisáž nové výstavy. Zároveň je 4.6. den, kdy se Mannerheim narodil. Mannerheim byl jak finský prezident, tak taky důležitý vojevůdce a všichni pozvaní měli mít černý oblek a na něm připnuté medaile za zásluhy.

Byl to opravdu zážitek, kdyby mělo Finsko krále, tak Mannerheim by jím mohl asi být. Já jsem si minimálně připadala jak na přijetí u krále. Vila, kde se muzeum nachází, je opravdu moc pěkná budova v krásném okolí parku Kaivopuisto. Z oken výhled jak jinak než na moře. Na recepci byli pozvaní hosté, kteří vypadali velmi důležitě (zvlášť ti s medailemi). Servírovalo se pravé šampaňské, jednohubky s kaviárem, lososem a nějakým speciálně upraveným hovězím masem. Zajištěno tradiční patiserií Ekberg na Esplanaadi. Jako dezert byl neuvěřitelně dobrý čokoládový dort, na kterém bylo bílou polevou vyvedeno Mannerheimovo logo (je možné vidět na fotce z minulého příspěvku). Celé dvě hodiny se korzovalo, konverzovalo a pilo. Já jsem tam taky pár lidí už znala, takže to bylo opravdu příjemné. Nejúžasnější ale byla celková atmosféra dob minulých. Kvůli takovým zážitkům opravdu nelituju toho, co tu dělám.

Fotit jsem se vevnitř neodvážila, bylo velmi příjemné, že ani nikdo jiný nevytahoval iphony a nefotil makrem ty úžasně vypadající jednohubky a dorty. Nakonec jsem se ale neudržela a při odjezdu (byla jsem myslím jediný host na kole :-) jsem Vám aspoň cvakla muzeum/vilu zvenku.



středa 4. června 2014

Pozvánka

Ve shonu posledních týdnů na mě jednou dýchl duch minulosti. Doma mě totiž čekal dopis, který v dnešní době techniky, už moc často nechodí. Ručně psaná pozvánka na vernisáž výstavy do Mannerheimova muzea, kde letos v létě pracuju. Dnešek proto, že by měl Mannerheim narozeniny. O muzeu více zde na stránkách: Mannerheim-museo. O mé letní práci na katalogizaci knihovny někdy příště.